Svatební oznámení

Jirka seděl v okně a vydrnkával na kytaru nekonečnou píseň beze slov. Bylo mu smutno. Vzpomínal. Vzpomínal na Katku. Jak se asi má? Vzpomene si někdy, tak jako on teď? Možná už si někoho našla.
Začalo vydatně pršet. Jirka uklidil kytaru a vrátil se do okna. Pozoroval kapky dopadající na listy jabloně. Na okamžik zavřel oči a zaposlouchal se do klapotu deště. Probudila se v něm touha vrátit se na místa, kam chodíval s ní.
V sobotu ráno si přivstal, aby se mohl pokochat krásou východu slunce. Vzal kytaru a tiše se vytratil z města. Šel tam nahoru. Do strání, kam chodívali s Katkou. Odtud byl východ slunce nejkrásnější. Posadil se k mohutné borovici a očekával zrod nového dne. "Ahoj Jirko, chodíš sem často?" ozvalo se po chvíli za jeho zády. "Ne, dnes jsem tu od té doby poprvé," odpověděl a nevěřícně na ni pohlédl. Přisedla si a s nehranou samozřejmostí si opřela hlavu o jeho rameno.
Přestal vnímat východ slunce. Vnímal jen ji. Její dech, tlukot jejího srdce a vůni jejích vlasů. Zlatý kotouč slunce se už odpoutal od obzoru. Katka se otočila k Jirkovi. Podíval se na ni pohledem, který říkal vše. Pomalu se k němu sklonila a jejich rty se spojily v ohnivý polibek. Po něm následovala spousta dalších. Jirka dlaněmi zkontroloval stále dokonalé křivky jejího těla a přitáhl ji k sobě. Úplně se mu oddala. Jednou rukou hladil její kaštanové vlasy a druhou putoval po stehnech stále výš. Nedočkavě si svlékla tričko a svými ňadry se přitiskla na jeho hruď. Jemně ji odstrčil a svlékl si košili. Vstala a rozepnula si šortky - sklouzly jí po opálených stehnech. Krajkové kalhotky nic neskrývaly. Jirka před ní poklekl a stáhl i je. Sklonila se k němu a opět se přihnal příval polibků. Stáhla mu kalhoty i slipy a povalila ho do trávy. Jejich těla splynula v jedno...

Vracel se domu a myšlenkami bloudil ještě někde v oblacích. Ve schránce měl dopis. Ledabyle ho pohodil na stůl a šel si otevřít láhev Burgundského, ročník 78. Přehrávač pustil naplno, usadil se v křesle a nalil první sklenku. Cítil se plný síly, měl radost ze života. Vypil dvě sklenky a vzpomněl si na obálku ležící na stole. Natáhl se pro ni a otevřel ji. Vytáhl z ní svatební oznámení:
Marek Dvořák a Kateřina Dlouhá oznamují...
Nedočetl - popadl láhev a mrštil s ní o zem. Víno a střepy se rozlétly do všech stran. Po tvářích mu začaly stékat první slzy hořkosti...