Vzpomínky

Stárnou
Zapsané hluboko v paměti
Jak letokruhy před léty vysazeného stromu

Pomalu zanikají v hloubi věků
Nebo rostou
Stejně jako větve
A sílí
Svítí na ně slunce
Omývá je déšť
A ohýbá mráz
Rozkvétají
A plodí

Aby jednou
Až příjde kat
A k hrdlu přiloží svůj nástroj
Mohly křičet a plakat
A i on pochopí
Že proti času
Nezmůže vůbec nic